Na bačkorácké stránky se po delší době vrací jediný „opravdový Bačkorální videoklip“ při jehož tvorbě jsme „Upirátili úplně Fšechno“ :
Nahrávací studio, píseň i cenu akademie, můžete hádat komu??!!
Toulavá Bačkora.
Milí přátelé wodáctví, dobré muziky a Bačkory zvláště. Možná Vás to překvapí, ale zase se nám rok s
rokem sešel a při pohledu na vlajku BAČKORA TEAMU a letopočet prvního ročníku mě teď počátkem
nezvykle teplého ledna zamrazí v zádech. ANO je tomu tak! Letos počátkem července vyrazíme na
putování po českých řekách již po TŘICÁTÉ!!! Je nad slunce Yasné, že ta jež bude mít tu čest si
to s námi užít je matka řek LUŽNICE. Než k tomu však dojde zavzpomínejme ještě jednou na ročník
minulý, kdy jsme na Otawě a Wltavě přivolávali léto…..
Kronika Bačkorálního léta 2011. Den devátý – Sobota 9.7.2011 (Zlatá Koruna – Domovy)
Zákon schválnosti se zas jednou ujal slova. Ráno je obloha jak vymetená, sluníčko pere jako blázen a „Tarzanův potomek“ z třetího kolena „Kuyon“ hledá adoptivní rodiče. Zatímco PukyPuky a Pytlák pospíchají s odjezdem, my ostatní usedáme v kiosku a užíváme si „léta“. Kam až mi paměť sahá, nevzpomínám si, že by se nám takhle nechtělo loučit.
Odjezd odkládáme snad šestkrát, a když už na něj konečně dojde, volá Pytlák. „Drobeček Lubajda“ dle jeho reportu uvařil motor a vysílá SOS. Operativně měníme plán trasy a jedeme na pomoc. Pukánek nechává Opla svému osudu v jakési jihočeské vesnici a spolu a Pytlákem nasedají k nám do Mamutbusu. Zdá se, že ani poslední den si neodpočineme. Ještě, že nás čeká neděle v rodinném kruhu…
Milí přátelé wodáctví a Bačkory zvláště, těšíme se na setkání s vámi při třicátém ročníku na Lužnici…
Kronika Bačkorálního léta 2011. Den osmý – Pátek 8.7.2011 (Zlatá Koruna – Boršov – Zlatá Koruna)
Jelikož léto tento rok připadlo na čtvrtek, což bylo včera, mohli jsme noční mejdan v klidu dospat. Ze spacáků jsme se začali trousit až před polednem a pořád bylo počasí jenom na grog…
Při třetím nás napadlo otevřít kasičku „Nadace Bačkora v tísni“ a…. hned se oteplilo.
Pomohli jsme Malvínimu složit stan, Jack Špérovi otřeli slzu a mohli jsme vyrazit na poslední letošní plavbu zase za slunka. Vzhledem k tomu, že kasička byla opravdu napěchovaná, vydrželo nám „hezké počasí“ až do večera.
„U placek“ se nám totiž odkopal Pytlák. Objednal „Mojito ze zelené“ a převzal místo na kapitánském můstku. Pod jeho vedením jsme dorazili do Boršova teprve ve chvíli, kdy Mamut začínal přemýšlet o tom, zda nejsou Bačkory pro něj moc velké sousto. Přesto nás s grácií sobě vlastní předal do rukou své polovičky a odfrčel do Jizerek. Nás taková unáhlenost v žádném případku nenapadla. Ochotně jsme se svěřili do péče Mamutice a nechali se dopravit zpět do Zlaté koruny. Čekal nás zde poslední – komorní večírek v Bačkora Pubu. Zatímco jsme vzpomínali na přehršel uplynulých ročníků, probíhal na terase dozvuk našeho včerejšího mejdanu. Když úderem půlnoci hudba ztichla, přesunuli jsme se tam na „poledního Jacka“. Zavolali jsme Míšovi, že pijeme na jeho zdraví, a když si dal Niňo ještě do třetí nohy, šli jsme naposledy hajat…
Kronika Bačkorálního léta 2011. Den sedmý – Čtvrtek 7.7.2011 (Branná – Kleť – Zlatá Koruna)
Sedmý den BAČKO-tů-RY začal opravdu velkolepě: Zatímco většina „Pyrátů“ dospávala svůj „Tildenův den“, v kempu se objevili zástupci tisku. Fotograf „MF Dnes“ se totiž nenechal odradit naší včerejší „deštivou náladou“ a přijel kout své rozžhavené želízko v ohni. Použil nejspíš od nás okoukaný „Lidský faktor“ a vsadil „Fše na jednu kartu“. Zdecimované a deprimované Bačkory oblékl do kostýmů, mě dokonce vnutil „Dutou hnátu“ a na břehu „Veliké řeky“ nás zachytil do „Věčného deníku“.
Poté co jsme konečně vstoupili do „Médií“, mohli jsme vyrazit. Už od neděle jsme totiž měli rest, který čekal na nápravu. V itineráři byl již od jara zapsán „První Bačkorální výstup na Kleť“ a my jsme neměli to srdce, nesplnit plán. Pravda úkol jsme si poněkud ulehčili použitím lanovky, ale na druhou stranu jízda touto technickou památkou byla hrdinstvím jiného druhu. Na vrcholku jsme se za letos neskutečně krásného počasí příjemně posilnili a mohli zahájit cyklosešup. Trasa byla předem daná: Přímo za nosem do Zlaté koruny. „Obžerstvovací stanici“ vybral na úpatí kopce Mamut a rozhodl se nás tam spolu s „Abů dochtorem“ počkat.
Když nás můj nový „Garmin“ dovedl přes „Krumlov“ do výletní restaurace „Na letné“, rozhodli jsme se svorně počkat „jich“ při oroseném džbánku na terásce. Zrovna když jsme si dávali „třetí“ a končili vzpomínání na skoro dvacet let starý mejdan ve zdejší špeluňce, oba „dárečci“ dorazili.
Hezké odpoledne to bylo…. Ještě, že do Zlaté koruny už zbýval jenom kousek a navíc s kopce. Do narvaného kempu u mostu jsme dorazili pěkně nastřelení. Naštěstí zdejší „Pan domácí“ měl sloní paměť. Pokuta, kterou musel před třemi lety zaplatit za naše „Rušení nočního klidu“ v něm nejspíš zanechala ten nejlepší dojem. Nejenom, že nám držel místo pro stany s nasazením vlastního života, ale bez pobízení zajistil i rezervé pod střechou na večer. Nutno říci, že měl opravdu „dobrý nos“. Dva předcházejíci „Komorní večírky“ jakoby našim „Nástrojovým hochům“ vlily krve do žil. Prawda, rozjížděli se poněkud zvolna. V naprostém klidu nechali vyniknout „Předskokana Paola“, který tak jako každý rok dorazil na svůj „Okamžik slávy“…. Když pak přesně ve chvíli, kdy „Propil hlas“ vstoupil na terasu „Harmonikář“ z „pokutového večírku“, bylo na nekončící mejdan zaděláno. Nechci se mýlit, ale to, že V.I. Lenin rozdával razítka a podpisy do památníčků jsme tuším ještě nezažili…
Zlatá koruna, je prostě Zlatá koruna. Ještě jsme si „kejchli“ v „Bačkora Pubu“ utopence na dobrou noc, uložili Pablo Malvíniho do celty a s ranním kuropěním se odebrali do hajan…
Kronika Bačkorálního léta 2011. Den šestý – Středa 6.7.2011 (Branná – Český Krumlov – Branná)
Ráno, což bylo po dvou Nonstop projetých nocích na Rožmberku tak nějak v poledne, bylo nečekaně krásně. Mamut uvařil léčivou česnečku a
my usoudili, že stejně jako před třemi lety bude správné dobýt Krumlov v kostýmech. Naskákali jsme v „pyráťských uniformách“ do škunerů a
vyrazili do konečně azurového dne, jak jsme teda doufali. Prawda, slunce pálilo jak v Karibiku……. „ofšem jenom v krčmách“, které jsme
navštívili. Jen jsme vylezli na palubu, začalo velké prádlo! Naše letité kostýmy, které jako u správných „pyrátů“ neviděli pračku celé
roky, si užili prací cyklus jak v novince od Miele. Stručný popis programu vypadá asi takhle: Start, „předepírka pod stromy“, „bělení
na sluníčku“ na Pískárně, „hlavní praní“ cestou k Papouščí skále, tady „sušička“ a jako „aviváž“ nabídka focení do Mladé Fronty na
zítřejší ráno. Následovalo „druhé praní“ cestou do Krumlova a tady, u romantického baru suplujícího „Rumyší díru“ fše vyvrcholilo
„MÁCHÁNÍM!!! Při ladném vystupování na molo jsem totiž opravdu elegantně utopil kameru…L
Hudební tryzna, která následovala, to bylo opravdové requiem za mé třetí oko. Byl to „dýchánek“ jak za starých časů
ve „Vančurovské plovárně“ na Sázavě. Skoro se cítím provinile, že jsem pak kameru doma usušil a zachránil. Po tak krásném
funusu snad ani neměla vstávat z mrtvých..:-)
Do nového kempu pod krumlovským pivovarem jsme dorazili kolem sedmé, a když ještě Mamutbus cestou zpět k „Týpíčkám“ uvízl pod viaduktem,
vrátili jsme se do BačkoraPubu až po „večerních zprávách“. Uvelebili jsme se u uklizených stolů, pojedli něco uležené česnečky, zavzpomínali
při košilatém hitu „Soňa ví“ a vypadalo to, že půjdeme hajat konečně dneska. Z nedalekého kiosku se však linul nezřízený řev jakýchsi
„Hejvíků“ a spát se fakt nedalo. Nastoupil jsem s „Lidským faktorem“, vyjednal s partou „Baník Pičo Baník“ příměří a přemluvil hochy, ať
si jdeme zabekat mezi lidi.
S odstupem času musím přiznat „nebyla to dobrá volba“. Jak říká Samson „Nutit lidi zpívat může leda lampasák nebo učitel“,
v obou případech bývá výsledek žalostný. Já jsem nenutil, pouze naléhal. Výsledek tudíž nebyl sice žalostný, ale to, že to nemělo šťávu,
nepoznali snad jenom Ti „Chachaři z Ostravy“. Spinkat jsme tudíž šli jen lehce ovíněni, příjemně unaveni a téměř „dneska….“
Kronika Bačkorálního léta 2011. Den pátý – Úterý 5.7.2011 (Rožmberk – Branná)
Flám-neflám, rozpis výpravy hovořil Yasně:
Dneska musíme dojet „Pod týpíčka“ do Branné. Pravda nevstával jsem mezi prvníma, ale to, že není „zrowna léto“ jsem si všiml hned.
Do raftů jsme tudíž nastupovali sice v bundách, ale zato „fšici“. Z celé cesty po řece si po pravdě pamatuju jenom to,
že byla zima jak v Rusku a pak to, že Woda se dá jet i na „Surfu“.
Po příjezdu do Branné se jako zázrakem vyčasilo. Mamut nařezal dřevo na oheň, „služba v kuchyni“
připravila raut a z Liberce dorazil sud Prazdroje. Tím jsme se stali natolik soběstační, že by jenom blb
odkráčel do hospody. Hezky komorně a v „registrovaně rodinném kruhu“ jsme se uvelebili u táboráku a
dopřáli si komorní večírek, jaký přijde na řadu maximálně „Jednou za deset let“…..
Kronika Bačkorálního léta 2011. Den čtvrtý – Pondělí 4.7.2011 (Rožmberk – Vyšší Brod – Rožmberk)
Počasí bylo po ránu oproti včerejšku sice o sto procent lepší, ale pořád to vypadalo, že se jedná o
pondělí velikonoční. V rozpisu však byla konečně plavba po řece a přes to nejede vlak. Stany se nebouraly a
tak jsme v lehkém rytmu nasedali už v poledne do čerstvě nafouknutých člunů ve Vyšáku. Jen jsme se nalodili,
wodácký pánbůh otočil baráček a ač byly rafty plné pyrátů, ukázal panenku. Fšichni jsme odhodili svetry a
„Doktor Horský“ i vrozený ostych. Celou cestu „brousil kytaru“ tak důkladně, že i takový hudební mazák
jakým je Kuyon, čučel jako vrána. Výsledkem jeho „mimoňství“ bylo bohužel to, že hned u prvního stánku
zapomněl kromě sebevědomí i loďák oprawdu se“fším“. Ještě, že kromě „Surykat“ jsme se u „Tří veverek“
zalíbili i kioskářovi a v době kdy vysokorychlostní internet „teče i v řece“ jsme za vydatné pomoci všech
okolowodáků našemu bubeníkovi „futrál“ vrátili…
Tuhle příhodu už, alespoň pro tento den, nebylo čím přebít. Dotekli jsme v „družném rytmu“ zpět na
Rožmberk a se včerejší zkušeností v nohách se uvelebili hned z večera mezi okny zdejších kiosků…
Večer to byl parádní. Jednak konečně dorazil „Bačkorácký rocker Pučík“, druhak „Barbossova dutá noha“,
plněná kvalitním karibským rumem, se jevila jako bezedná. Dopadlo to, jak to dopadnout muselo. Před
sedmou ranní si šli někteří teprve lehnout a někteří dokonce tu noc už podruhé…..
Kronika Bačkorálního léta 2011. Den třetí – Neděle 3.7.2011 (Střelské Hoštice – Rožmberk) Plán pro tento den hovořil Yasně:
Neodkládat budíček, zkušeně zbořit tábor a při přejezdu Mamutbusem do Rožmberka nad Vltavou si
vložit cykloetapu „Kleť – Krumlov – Rožmberk“. Bohužel Leninova kámoška „Zárybnická“ si letos
nejspíš vzala dovolenou v jiném týdnu než my a obloha nám to dala jaksepatří najevo. Nad ránem
začalo pršet a v době kdy jsme se chystali vstávat, začalo pro změnu lejt. Když se k tomu
přidala ještě „Zima jak sviňa“, bylo jasné, že itinerář bude letos poprvé pozměněn.
Okolo desáté už byl „Krut“ i ve spacácích a tak jsme se bez předchozí dohody slezli v „Bačkostanu“.
Lékař výpravy Östereichische Dochtor Horský nám naordinoval loňský „archívní rum“ ve
variantě grog a fajnšmekrům pak přihodil něco „karibských doutníčků“ z Kuby. Počasí bylo,
že bys psa nevyhnal, ale v „Bačkoceltě“ byla báječné klíma. Dorazili hoši z večera a Jamovalo
se až do přespoledních hodin. Chlapci se nechtěli pustit nástrojů, ani když jsme nad nimi
bořili stan. Iglů jsme balili promočené, nasedali do Bačkobusu v dešti, ale nálada byla
výtečná. Cyklovložku jsme samozřejmě museli zrušit a „Sběrný autobus“ jel přímo na
Rožmberk. No přímo, cestou jsme ještě stihli doplnit zásoby. Zima totiž odčerpala spoustu
kalorií i rumu a tak večer byly na jídelníček operativně zařazeny cmundoráky.
Hned po příjezdu na Rožmberk bylo yasné, že jsme na jiné řece. Nejenom, že skoro nebylo kam
postavit stan, ale nedalo se ani zaparkovat. Nebýt toho, že Mamut prodal předem naší popularitu
a dokonce se snad poprvé v životě jaksepatří rozčílil, tak jsme se snad ani nevešli…
Stany jsme nakonec přece jen postavili, byť proti byl i „Webmaskot Pukky“ a vysloužil si tím
předvolání na „Bačkorácký kobereček“. Vzhledem k tomu, že kritiku přijal a vykoupil se příslušným
počtem ampulí „Laku na rakve“, odpustili jsme mu.
Tou dobou už Mamut začínal smažit a „Směna v kuchyni“ se měla co ohánět. Večírek pak byl
„Pravý Vltavský“. Bačkostan praskal ve švech, „Pyrátská pokladna“ se začala plnit a úderem
desáté přišel „Hlukař“ v podobě majitele kempu s tím, že dorazily první stížnosti na rušení
nočního klidu.
V klídku jsme se tedy přemístili do Saloonu, který už nás zná jak staré boty a užili si noci
až do ranního kuropění. Když jsem za východu slunce ukládal „Abů Dochtora“ do jeho polozbořeného
stanu, měl jsem pocit dobře vykonané práce…
Kronika Bačkorálního léta 2011. Den druhý – Sobota 2.7.2011 (Střelské Hoštice – Kvilda – Sušice – Střelské Hoštice)
Spát jsem šel sice vykoupaný, ale jak se ráno ukázalo, zbytečně brzy… Přišel jsem tím nejdřív
o diskuzní klub na terase kiosku, kterému předsedal „Starší webmaster Pukky“ a následně i o
„Zasedání“, které vedl Machek. Chlapec totiž poněkud „přepálil začátek“, no a…“Aber ty konce“…
Ráno jsme to samozřejmě pro jistotu zadokumentovali „Ex post“ a mohli jsme konečně vyrazit.
No vyrazit,… pro začátek vysedět. A to každý svoje sedadlo v Mamutbusu. „Cílostart“ byl tak
jako před třemi lety v „Cukrárně na Kvildě“. Samozřejmě báječně načasovaný. S posledním soustem
„Povidloně“ přestalo pršet. Vzali jsme Lenina mezi sebe, aby snad nechtěl zavzpomínat na stejné
místo před třemi roky a nechtěl se vydat z kopce dolů do Borové Lady…. Tentokrát to dopadlo
dobře a „Fšichni svorně“ jsme odbočili směr Modrava. Na to, že to bylo tento den naposledy do
kopce, jsme tam byli coby dup. Pravda Pukky šel chvíli pěšky, což je při jeho věku pochopitelné,
Čoules šel pěšky skoro celou cestu, což je při jeho flegmatismu pochopitelné rovněž…
Důvodem byla „Šlapka“, kterou na svém „Peugeotu“ ulomil hned po třech stech metrech jízdy…
Poté co směnil „světovou značku“ za Mamutovu „Ukrajinu“ nám pro změnu Pukky frnknul. Obětovali
jsme zastávku v „Grogtankestelle“ a těsně před odbočkou na Srní ho naštěstí čapli. Až do
Rejnštejna pak byl klid. Proložili jsme ho focením na kamenech v korytě Vydry a dorazili
do Rejnštejnské hospody právě ve chvíli, kdy „Qitová“ poprvé podávala ve Wimbledonském finále.
Teda vyběhla s tou dívčinou „Ze země, kde zítra znamená gdovígdy“ jak s horkým popelem..:-)
Zrovna když jsem dojídal ptáčka, ona už vylizovala „Vítězný talíř“…
Euforie z úspěchu, který se hned tak nevidí, nám vlila „rumu do žil“. Ač jsme zde původně hodlali
končit, osedlali jsme znovu oře a v manifestační jízdě do Sušice jsme oslavili výsledek,
kterého nedosáhne český sportovec každý den. Tady v kempu na nás čekal Mamut s busem, ale
neměl to jednoduché. Karibský bar, který mu stál v cestě, byl těžký soupeř. Přesto jsme nakonec
zdárně dorazili zpátky do Hoštic ještě za světla a etapu, která počasím připomínala spíš konec
března než začátek prázdnin, zvládli „suchou nohou“.
Večírek v „Střelenejch Hošticích“ byl tentokrát v BačoraPubu a ač byl kemp opět prázdný a
pěkná kosa, přišlo dokonce i něco „Přátel Bačkory“, aby se v úzkém kruhu zahřáli…
Kronika Bačkorálního léta 2011. Den první – Pátek 1.7.2011 (Praha – Střelské Hoštice)
Dlouho a toužebně očekávaný den přišel s prvním dnem prázdnin. BačkoPyráťy, jakož i Mamutí Mutanti
vyrážejí ze všech koutů české a moravské země, aby se tak jako každý rok zdrcli poblíž vietnamské
tržnice Sapa v pražské Libuši.
Jak už je trapným zvykem, sudeťáci jsou na místě jako první. Abů Dochtor, prapůvodce zdržení moravské
větve, doráží jako druhý a je po zásluze potrestán. Už ve vratech, mezi pražákovými sloupky, se
chlubí pokutovým bločkem za špatné parkování, který předkládá jako omluvenku. Elita Bačkor z
Velkomoravské země je mu však v patách a tak letos trháme rekord. Úderem čtrnácté hodiny jsme
„Fšici“ (až na V. I. Hlenina) pohromadě. Ten, vědom si toho kam si nás může pustit, nás dohání
kdesi na strakonické. K mému údivu v lehkém rytmu vysedáme v Kempu ve Střelských Hošticích
ještě za světla. Je zima jako na konci islandského léta, ale my si toho při grogové smršti
nejsme sto všimnout. Komorní večírek v poloprázdném kempu, za podpory pravověrné vodácké
rodinky má svoje kouzlo a večerka je až ráno. V klidu si počkám, až začne pršet a při stavění
stanu se důkladně sprchuji. Přece nepůjdu spát jako čuně….
BRUT(us)ÁLNÍ HUSOKACHNA 2011
Tak každoroční předzimní „mrtvé čtvrtletí“ je za námi. S podzimem Bačkory vytáhli „Bačkory“ a odstartovali zimní sezónu.
Tak jako v minulých letech, jsme tak učinili při „Husožraní“, tentokráte v hlavním městě Moravy – Brně. Pravda, letošní
husa byla tak trochu „light“, tj. převlečená za kachnu. Ovšem v kombinaci s předskokací „paštičkou“ a s“ lívanečkovou
tečkou“, nám i tak dala zabrat. Večerní „vyklusávání“ při Svatomartinském víně ve vinárně „U žíznivého Papouška“
proto fšem přišlo vhod..:-)
Pravda „Ten vrchní byl tak trochu divney“, bo se nemohl rozhodnout, zda mají hoši radši hrát nebo
bejt zticha, ale vyřešil to nakonec šalamounsky. Na přímou Leninovu otázku „Jak si představuje,
že se má kapela trochu ztišit“ odvětil duchaplně: „Hrajte takové písně, které nezpívají všichni“……
O tom se ostatně můžete přesvědčit na tomto videu….., popřípadě při prohlížení fotek v galerii.
Co dodat? Že se nám to jako obvykle líbilo a že do příští Wody zbývá už jenom 218 dní.
Tak expedice „Pyráťy z Bačkoryku 2011“ je za námi. Byl to opravdu povedený ročník. Děkujeme
tímto „fšem“ kdo si s námi přišli zazpívat, potlachat nebo jen tak poslouchat a už se těšíme
na „Třicátou Bačkorální Wodu“. Startujeme 29.6.2012 v Suchdole nad Lužnicí a těšíme se
na vás….
zvětšit obrázek
Motlidba pro Gittu:
Ať Kraken dá a Luigittinu mašinu už nelze opravit a pokud možno jí rovnou
hodí pod jez.
Pro Ty z vás, kdož nevíte která "Bije", tak náš "Rossící se Luigi" vyrazil
na svém oři na Wodu už minulou sobotu a kochaje se kdesi v Novohradských
horách nezvládl zatáčku.
Při tom se udělal na písku tak, že skončil v lese téměř zdráv. Teda nebýt
toho, že mu jeho "motorová keňa" zlomila čtyři žebra..:-((
Jak sám aktér zdokumentoval výsledek akce si můžete prohlédnout níže. Že jsou
snímky poněkud rozmazané je vcelku pochopitelné..:-(
Ó óóóó… Ty pod hladinou nebo na nebesích, kýhočerta kde wlastně seš, poslouchej naše přání!
Dej nám wodu!
Dej ať se ten týden pořádně vleče!
Dej ať je wody po okraj a ať to teče!
… ale proboha jen v řece, jelikož a protože… krucinál, Wodu nepijem
přece!
Dej nám počasí!
Dej ať sluníčko svítí od rána do večera!
Dej ať prší vždycky jenom fčera!
… ale proboha ať se nám woda nevypaří tak rychle jak paříme my!
Dej nám sílu do hlasivek!
Dej ať neochraptíme z nějakého vyděšení!
Dej ať nás je slyšet pro Tvoji slávu a naše potěšení!
… ale proboha ať to není moc falešný!
… a jako každou Wodu i tentokráte …
… ať Haynýmu nedojdou struny i gdyby je trhal po třech!
… ať Daktari jede celou wodu!
… ať Kujón nezlomí paličky a neprotrhne žádnou blánu !
… ať Koules neztratí banjo a nezapomene jódlovat!
… ať Jacek nepromění víno ve wodu, Niňa v ženu a sebe v dým!
… ať Niňo neztratí chuť k jídlu ni k pití, ani pádlo ni Jacka!
… ať se Gita newdá, nezapomene na Heduš a ať nezlomí žádnou loď!
… ať nám Cody nepřibere a ať se Nigde neholí!
… ať Čabásek nevyroste!
… ať se Máša nerozkecá a smích jej neopustí!
… ať Čabas není už tak sám a nepřestane nám pečovat o admirála!
… ať už konečně jednou dohoníme Conchuitu!
… ať Pukkymu slouží zdraví a jeho Wep je furt TO pravý!
… ať Lenin neoněmí, neohluchne a neshnije!
… ať se Puky-Puky stále zlepšuje a pořádně si TO užije!
… ať nám ráčej zachovat velkoadmirála Barbossu a nechť při tom zubatá zapomene na kosu !
… ať děda Valčák zas někdy přijede a hlawně ať TO dojede!
… ať Mamutovi slouží Afrikapult a KURWA ať je to na FURT!
… a teď k řece!
Wltawo!
Prosím Tě teč shora dolů,
nikde pod šlajsnou s náma nemotej,
do lodí nám nekopej
a v noci s náma nehoupej!
Dopřej nám hojnosti,
nenech nás hladovět a žíznit,
touhou po občerstvení se trýznit
a zasmušilým výrazem se hyzdit!
Ať naše blahobytná těla dojdou spánku v kempu
a to každou noc a v bezpečí,
za stanem ať nikdo moc neječí
a žádný wodák v kempu nebrečí!
Pohoupej nás na svých jezech
jak maminčin kočárek,
dopřej nám vzrůša plný pohárek
a za každou zákrutou ať můžem na párek!
Ať u každé pípy nás nakojí,
a ať nás to moc nestojí!
O toto všechno Tě prosíme, My Bačkocháska!
Věrní služebníci admirála Barbossy toho největšího páska!
A jestli to tak nebude, tak se naserrrrem
a někteří při tom i naderem!
… Vvrrrrrr Takže Rum…
No a to je fšechno! HLAWNĚ ŽÁDNÝ ZMĚNY!!!
No pro jistotu přidávám ještě zkrácené nářeční mutace dle jednotlivých Bačkoráckých sekcí:
Severomoravská až Slezská :
Ať je woda jako Cyp, pyčo!
Jihomoravská potažmo hantecká :
Vajnoš, škopky, zoncna ať rumpluje a wasrovica fofruje!
Sudetská:
My tešyt se na ten wasr, rote - weisse Wíno, halb um halp!
No a nakonec StředoPražská :
Jůůůů to bude žůůůůžo, helééé my sme taky wodácíííí!
Tak jsme právě začali odpočítávat poslední měsíc…
Letošní BAČKO – tů – RA se odehraje v retro stylu PYRÁŤY & MAMUŤY..!!!
Takže, kostýmy ze skříně, pádla na klíně a 1. Července začínáme na Kol-Otavě v Sušici…
Pokud půjde fšechno podle plánu, naskáčeme pak do škunerů 4. Sedmence na „Den nezávislosti“ ve Vyšáku. Po zbytek týdne se bude řef našich zbraní značky Cremona, Yamaha a Ibanez, jakož i Bocmana Mamuta ozývat v zákoutích Karibské řeky Wltawy…
Jídelní, spací a nápojový Triobus značky LIAZ zayisté nepřédnete a BačkoraPub na břehu jakbysmet. Tož těšíme se na vás!!!
PYRÁŤY z BAČKORYKU…
NA ČETNÉ DOTAZY stran termínu a místa letošní Bačkorální expedice sdělujeme,
že vyrážíme 1. Července na Šumavu a budeme se potulovat po místních silnicích, řekách
Otavě a Vltavě, jakož i v jejich okolí. Další podrobnosti očekávejte v
příštích týdnech a měsících...
Bačkora Cup 2011.
Tak a máme wodu 2010 definitivně za sebou. Sobotní odpoledne, večer a pro někoho i noc, udělaly několik řekněme pěkných
teček za loňskou Africkou anabází….
Odpolední Bowling, ukázku z nějž si může světoběžník Ticháč spolu s ostatními absentéry prohlédnout zde..,
odstartoval myslím si kruciální „Cimrmanovský večůrek“ spojený se „skouknutím“ záznamu divadelní hry Afrika, jakož
i večerního živého představení v podání „Bačkora melody“. Byla to, řekl bych, komorní záležitosť a teď je již na čase
obrátit pozornost k prvnímu červencovému týdnu a akci „BAČKORY a MAMUŤY“… (fotky z akce naleznete ve fotogalerii)...
Epilog Wody Sázava 2010..den osmý: Sobota 10.7.2010.
Sobotní ráno na konci prvního červencového týdne je už několik let dnem návratu Bačkor do civilizace. Mělo tomu tak být i tentokrát. Vzbudili jsme se chvilku po té, co slovenští přátelé opustili naše teritorium a tím začalo odpočítávání času odjezdu. Sázava má tu výhodu, že plavba končí nedaleko Prahy a všichni to máme dom skoro stejně blízko.
Takže rozhodně nebyl důvod odflinknout snídani a ranní kávu, jakož i loučení.
Dvacátýosmý ročník nebyl výjimečný svými událostmi ani účastí na startu, ale tím, že až na Kuyona, který odjel z opravdu pochopitelných důvodů, Conchuitu a Tátu Pukkyho, kteří už prostě nevydrží to co za mlada, všechny pravověrné Bačkory dorazili až do cíle. To je ta hlavní deviza, která dává příslib, že spolu ještě nějaký rok budeme řešit záležitosti „které nejdou vyprávět doma“…
Sázava 2010 - Den sedmý: Pátek 9.7.2010.
Nic netrvá věčně, ani invaze Bačkory do Afriky. Ale ještě nás čeká poslední etapa a hlavně poslední večer! Vyrážíme opět z Týnce na nejkrásnější úsek ZambeSázavy do Pikovic. Cestu už známe, takže nečekáme žádnou divočinu.
Hodláme si to užít a těšíme se především do Mojitobaru nad Torontem. Ovšem tak jednoduché to být nemá. Čochtanovi se u Pytláka evidentně nelíbí, při nejbližší příležitosti skočí na krk „Šamanovi Daktarimu“ aby pak po návštěvě Mojitobaru skončil u Mamutí rodinky. Je to jejich premiéra a znamená to, že Čochtan bude přezimovat v Jizerkách…
(Celý článek najdete zde)
mp3 belasí
Sázava 2010 - Den šestý: Čtvrtek 8.7.2010.
Po studené noci, ze které si nic nepamatuju, přišlo opravdu netradiční probuzení. Přímo před mým stanem jakýsi kašpar, který si nechal říkat „Pane Kaplane“ krmil uši nějaké partě, ze které se vyklubala „Křesťanská mládež“
a hřímal něco o „Starých dědcích, kteří si hrají na mladé kluky
a nevědí kolik je jim let“. Fakt mě pobavil, když jsem viděl ten jeho hábit, který by byl oproti našim kostýmům
králem maškarního plesu. Teda nechci nic říkat, ale možná by si hoch měl víc všímat nešvarů v té své „Velké partě“.
Někdy je možná lepší hrát si na malého kluka než těm skutečně malým a mladým věnovat „nepřiměřenou přízeň“… No nic,
pak Kaplan z knihy od Leo Rostena je sympaťák, buďme shovívaví, že..??
(Celý článek najdete zde)
Sázava 2010 - Den pátý: Středa 7.7.2010.
Africký týden se již dávno přehoupnul do své druhé poloviny a konečně si to znovu začalo uvědomovat i počasí. Sice nesměle, ale přece jen, vykouklo zatím středoevropské slunce a bylo to právě včas, neboť konečně se z nás opět měli stát wodáci!
Kustod výpravy, „Severský Hroch Mamut“ ráno s rozbřeskem v tichosti vyrazil do „Keňské loděnice“ v Týnci nad Sázavou pro tropické škunery. Když uhodilo poledne a stále ho nebylo, pochopili jsme, že do Afriky je skutečně daleko. První to nahlas vyslovil Hayney, ale v podstatě jsme na to čekali všichni. Přechod ze sedla „ocelových hrochů“ do útrob škunerů, které navíc byly v nedohlednu, je tak náročná operace, že první říční etapu je třeba zkrátit…
Takže jsme s chutí opět využili Posázavskou jednokolejku a vydali se Mamutovi v ústrety do Poříčí nad Sázavou. Jak moudré to bylo rozhodnutí se ukázalo záhy. Přesto, že jsme vyrazili jak vystřelení z praku, po zastávce v Mojito baru ještě zrychlili a po obídku v Nespekách nezmírnili tempo, musel Mamut v půjčovno-úschovně posunout zavíračku téměř o hodinu, abychom mohli dát drahocenné keni na noc pod zámek. Teprve cestou zpět do kempu, když Hrochmut dlouho nemohl nalézt silnici, která by vyhovovala parametrům jeho Afrikabusu, jsme pochopili proč se ráno tak zdržel…
Sázava 2010 - Den čtvrtý: Úterý 6.7.2010.
Po rozbřesku, chci říci po probuzení, již takové „Africké počasí“ zdaleka nebylo. Po pravdě řečeno kde se vzal, tu se vzal, dorazil jakýsi monzunový deštík a umožnil nám vychutnat si
poněkud déle ranní siestu ve stanech.
Kolem poledne se počasí umoudřilo, ale ospalá nálada u části mužstva už zůstala. Po komorním večírku nebylo po včerejší rebelii ani památky. A to i přesto, že okluzní
fronta se ukázala býti rozsáhlejší a obloha neslibovala nic příjemného. Přesto jsme statečně naskákali na „Hrochy“ a vyrazili na dvě stě metrů dlouhou přibližovací etapu k místnímu nádraží.
(Celý článek najdete zde)
Sázava 2010 - Den třetí: Pondělí 5.7.2010. Budíček v Horce je vždy spjat s haldou vzpomínek. Tentokrát navodil atmosféru fotbalu.
Vždyť tady jsme před lety deklasovali „Raketa Bumbay Tým“ v památném matchi 6 proti čtyřiceti a
tady jsme oživili před nedávnem „Šprtec“! Také letos jsme vyndali „Plátýnko“ a v atmosféře
Jihoafrického MS zavzpomínali na školní léta….
To, že se vítězi celosvětového turnaje v této sofistikované hře stanou
„Číňan s Leninem“ nečekal fakt nikdo! V tom spočívá nevyzpytatelnost Bačkory…
Nicméně (jak by řekl Ňuňák) tento den měl mít i svojí náročnější fázi. A to i přesto,
že plán zajet si poněkud přes kopce na „Hroších“ do Kácova na pivo, odradil slabší polovinu výpravy.
Cesta pacifikem se jim na první pohled zdála méně náročná, jakož i méně nebezpečná. To my, staří dobyvatelé,
v čele s takovými matadory jako Conchuita, Pukky, Čabas a Payda, jsme za doprovodu pár nezkažených mladíků
(Pytlák, Standa, Pukky-Pukky) vyrazili přes horskou prémii ve Zruči směr Kácov. Zdejší zámecká hacienda,
která je zároveň místní Radnicí, opravdu stojí za shlédnutí. Navíc „Pytlák Říha“ zde mohl zatlačit slzu při
vzpomínce na místo své svatby…
Pravda, nebyl to poslední kopec na cestě do Kácovské „Pivní hasičárny“ a „Taťka Pukky“
při únavovém pádu do pole nejspíš zalitoval, že se s námi vůbec vydal. Nicméně „Kácovský kvasničák“
neměl chybu a navíc „mlaďoši“, předhonivší nás pacifikem, měli při našem příjezdu už pěkně našlápnuto.
Dali jsme si „tři“ v rychlém sledu, abychom alespoň trochu snížili náskok, a vydali se hledat Tátu Pukkyho.
Ten si totiž zavzpomínal na svoji poslední návštěvu zdejšího pivovárečního zařízení ,
sprdnul všechen personál, včetně některých hostů, a odešel se vztyčenou hlavou. „Armstrong“
Conchuita, následovaný mladíky „Pytlákem“ a „Čabáskem“ se vydal zpátky „přes Alpy“ na kolech,
my ostatní ovšem již spořádaně pacifikem. Ve vlaku nás však napadlo, že odpoledne ještě nekončí,
a po slevě, kterou nám udělil konduktér, jsme rádi přejeli až do Vlastějovic. Tady jsme polkli něco
papů, při grogové pauze přečkali první letošní
„plavák“ a slalomem mezi loužemi se spořádaně vrátili zpět do Horky. Večírek,
který následoval, byl pak v podstatě komorní. Diskusní příspěvek jakési motorkářky z „Brněnského
okruhu“ naštěstí přehlušil hukot jezu a tak jsme nakonec v „lehkém rytmu“ odešli do hajan….
Sázava 2010 - den druhý: Neděle: 4.7.2010. Ráno bylo snad ještě větší vedro než v sobotu. Osedlali jsme statečně své „ocelové hrochy“
a vyrazili směr Horka. Ovšem „Pouští a pralesem“ povodím „Zlatonosné Sázavy“ nebylo vůbec lehké
se prokousat. Nedělních čtyřicet kilometrů nám opět trvalo celý den.
„Emeritní Bačkora“ Valčák už jela radši Bačkobusem, zato my ostatní jsme statečně
šlapali „Hrochům“ do pedálů nahoru a dolů,
přes „Sluneční zátoku Hochů od bobří řeky“ až do „Hospody u Luboše“.
Tady jsme po letech zavzpomínali na „Vojenské cvičení z doby
totality“ a při televizním přenosu Berdychova wimbledonského finále lehce povečeřeli.
Večírek v kempu byl v podstatě komorní, pokud nezapome- nu pochválit Mamutovo kuchařské umění…
HUSA 2010 to má za sebou…
13. listopad 2010 byl dnem smutečním pro letošní Bačkoráckou Husu. Truchlili
jsme po Bačkorácku o stošest v „Mikulovském podzámčí“. Jak se nám to líbilo,
si můžete připomenout ve fotogalerii (zde) a také v přiloženém videu…
Sázava 2010 - den první: Sobota 3.7.2010 Tropická noc, která nás potrefila, byla pro spánek pod širákem opravdu příjemná. To, že mlsný Niňoušek nemohl hlady dospat a vzbudil uřvané hradní kafky, už méně. Přesto jsme si romantiku „Uzlíkova hradu“ užívali s chutí a navštívili i zdejší vyhlídkovou věž. Pak ovšem nebylo vyhnutí, a byť skupenství asfaltu se limitně blížilo Wodě, museli jsme „do sedel“. Itinerář výpravy byl neúprosný… Čekalo nás zdánlivě krátkých čtyřicet kiláčků na kole, ale v „Africkém počasí“ to byly opravdové galeje.
Chudák Bačkorácký maskot a náš první penzista „Valčák“ byl ve větším ohrožení života, než když si ho při jeho poslední účasti vzal do parády „Školník“. Poté co dorazil ve zdraví na Stvořidla, jsem před ním opravdu musel smeknout. Chtěl bych mít jeho vitalitu a hlavně životní optimismus až mi bude 69 jako jemu. Teda jestli vůbec….
Sázava 2010 - den nultý: Pátek 2.7.2010.
Sraz byl tentokrát ve Světlé nad Sázavou, což byl úředně stanovený „Střed Bačkorácké dostupnosti“.
Česká větev zde vyzvedla na nádraží moravské „Papučáky“ a „Bačkobus“ se vydal směr „Haškova“
Lipnice nad Sázavou. Tento zcela netradičně zvolený bod „odpichu“ má svoje historické kořeny:
Jednak Hašek a jeho kámoš Lada byli takový Bačkoři bez lodě a druhak k Lipnickému hradu máme
prostě kladný vztah. Uvelebili jsme se komorně v místní historické krčmě, ve které Hašek psal
svého Švejka a v družné zábavě, se přivítali. Den nula byl poplatný krásnému počasí a decentní
atmosféře….
Hráli a zpívali jsme v podstatě pro sebe, tlachali o věcech, které „doma nevysvětlíš“
a těšili se na dny příští. Úderem hodiny duchů jsme se odebrali na Lipnický hrad a uložili
se ke spánku všude kde se dalo: Do královských komnat, pod hradní zeď a třeba i do Bačkobusu…
A tři měsíce po Wodě….
České řeky pomalu osiřely, takže je na čase nabídnout trochu alternativní zábavy. Pro Vás fšechny,
kdo tak jako my Bačkory vyrážíte každoročně na Wodu vybaveni zároveň „trubkovými hrochy“ nabízím
trochu jiné svezeníčko. Poblíž Lázní Libverda se nalézá pěkně „peřejnatý Singltrek“, toho času jediný
v kontinentální Evropě. Etapa je to na půl dne, pro Bačkory samozřejmě na den celý…
Měří cca 20 kiláčků,
cestou jsou tři „občerstvovačky“ a výhodou je, že tahle „Treková řeka“ teče pěkně dokolečka,
takže Start i Cíl je hned vedle „Obřího sudu“. Co víc si přát? Ostatně i vody je teď v Jizerkách dost
a dost, ale to už je poněkud černý humor…
Video zde…
Měsíc po Wodě…
Tak je to právě měsíc, co jsme se vrátili z černé Afriky a je čas trochu zavzpomínat. Pro Ty z vás, kteří jste u toho byli je zde připraveno nostalgické video...
a pro vás ostatní pak fotky ve fotogalerii…
zde.
Kdybyste snad měli splín, že tam zrovna nejsme, tak v Nespekách na vodočtu je dnes - v sobotu 7.8.2010
večer - 145 cm a zítra večer tam má být 250! V době kdy jsme si tam hráli na Afriku tam bylo 59. …. Payda
Tak letošní SÁZAVA už je bohužel minulostí. Africké téma sebou přineslo
počasí jaké jsem nečekali ani ve snu. Zdravíme fšechny, gdo si s námi přišli
zazpívat nebo jen tak si nás poslechnout a na rozdíl od pana "Kaplana" nás
mají rádi jako svojí třídu..
Poprvé v Bačkorálních dějinách se stalo, že jsme si v Týnci nad Sázavou
mohli jít ve čtyři ráno lehnout a v naší hospodě hrála jiná kapela. Zdravíme
"Belasí" a spol. ze Slovenska Daktari & Bačkory po návratu z řeky Hrochů.
Chcete-li nás vidět, zazpívat si nebo jen tak s námi potlachat může se tak stát na Hradě Lipnici,
na Stvořidlech, v Kácově, u Kormorána nebo příští pátek v Pikovicích. Těšíme se na vás Korela..
(pro ty z vás, kteří nemáte základy svahilštiny, jedná se o zdvořile tuctové oslovení použité již v minulém článku).
Do odjezdu zbývají už necelé dva týdny. Máte sbaleno? A co hlasivky?? Vyladěné???
Připravil jsem si pro vás takovou malou pohotovostní básničku pro ověření sledovanosti našeho webu:
Bačkory zabrat…
Bačkory na hrad…
Bačkory zahrát…
A to fofrem – KURWA-drát…!!!
Kdo z vás na nás letos na Sázawě tuto nechutnou odrhovačku zařve jako první,
může se těšit na nedocenitelný Bačkorální suvenýr z rukou velitele výpravy Payda-línyho.
Jo a vpravo si můžete laskavě přehrát další charakteristický zvuk, podle kterého nás snadno
na „africké“ řece Sázavě vystopujete…?
Vuvuzeláááááááááá…!!!!!
Hola seňoři,
tak jsem byl včera na koncertu Eltona Johna a obávám se, že hudebně to byla asi největší pecka za poslední
roky co jsem viděl. Daktari - ten Chris Rea nebyl špatnej, ale proti včerejsímu 2,5 hodinovému koncertu ve vyprodané O2 Areně, to byl okresní přebor..
Protože je u nás i v okolí celá řada super koncertů posílám Vám info aby jste se, pokud budete mít zájem, mohli rozmyslet a společně nějaký nenavštívit.
Komu by to bylo málo, může se podívat na tento web a najít si svou oblíbenou kapelu či zpěváka a vyrazit. http://www.ticketbande.cz/
Např. AC/DC v Drážďanech 20.6.
Amy McDonald 13.11. v Mnichově apod..
Zdar Pablo
Přátelé, kamarádi.
V korespondenci jakož i při osobním kontaktu na českých řekách se nás často tážete, proč jezdíme již tolik let pouze samotní chlapy. Zpravidla odpovídáme nemastně neslaně něco o nošení dříví do lesa, či ponorkové nemoci, ovšem teprve letos se jednomu z našeho středu podařilo objevit matematický vzorec této definice. Chlapec mě požádal aby mohl zůstat v anonymitě, ale poznáte ho hned:
Je k nepřehlédnutí.
Takže tady je slibovaný výrok:
ŽENA = PROBLÉM
Pro nevěřící šťouralky máme vpravo matematický důkaz
A JE TO TADY !!!
29. kwětna nás spolu s Jyrkou Padroubkem opustila loňská woda. Budiž jí západočeská země lehká…
Byl to dobrý ročník a dobrá řeka, ta naše „Río Caldéo, čili OHŘE“.
Teď fšak je fšechno yinak!!!
2. července vyrážíme naším Afrika-busem poprvé v dějinách Bačkory hledat jeho domovský přístav.
Exteriéry africké divočiny a jejích divokým řek nám zprostředkuje jediný moravský veletok a jeho okolí.
Ano hádáte správně. Budete-li mít chuť a možnost, potkáte nás první prázdninový týden na Sázawě.
Začínáme poněkud netradičně a komorně v místě kde Jarda Hašek psal svého „Dobrého vojáka Švejka“,
ale hned v sobotu 3.7. nás můžete potkat na Stwořidlech, těšíme se na Vás.
BAČKORY
ZWADLO BAČKORA CUP 2010.
Je to tak. Nejspíš tomu při pohledu z okna nebudete věřit, ale už se nám to zase blíží.
Rok se s rokem sešel a je čas začít trénovat na každoroční sportovní klání. Letos je tomu právě 27 let,
co jsme v ústecké špeluňce s příznačným názvem „Budwarka“ přišli s Čabasem a Conchuitou (coby zakládající
trio Bačkory) na myšlenku vyrážet každoročně jako Homolkovi „Na jih“.
Toto kulaté výročí si přímo říká o stylový remake.
Takže přátelé:
29. května (zajisté letos) se ve 12:00 sejdeme v hlavním sudetočeském městě Ústí nad Labem a to přímo pod skálou,
která mu vévodí a zove se Mariánská. V její těsné blízkosti je nejenom kvalitní zastřešené ustájení pro Vaše „oře“,
ale především „bitevní pole“, na kterém svedeme naše letošní klání…
V Bowlingowé aréně uvnitř řeckého choralu bude záležet jenom na vás a vaší „neochvějné mušce“ , zda přesvědčíte
ostatní zúčastněné, že „waše koule“ jsou ty „nejpřesnější a nejrychlejší“.
Všichni vítězové i poražení (teda ti co přežijí) spolu se svými squaw a dalšími blízkými jsou pak v 19:00 hod.
vítáni v již shora zmíněném „Saloonu Budwarka“ ke každoroční projekci a „posoubojové merendě“.
Z kapacitních a jiných důvodů se omlouvám všem anonymním návštěvníkům webu. Tato akce je pouze pro zvané. Takže
se před příjezdem račte nameldovat a pozvat..:-)
Co se pravověrných Bačkor týče, vyzývám Vás ke kázni a dochvilnosti. Svoji účast (včetně počtu účastníků)
telegrafujte mailem prostřednictvím questbooku nebo rovnou na adresu backorynafurt@seznam.cz
Payda
Posílám songy pro příští wodu.
Když to uděláme jako on, můžeme chodit brzo spát.
Lenin
Takže „Dobrý večer“ !!!
*** Neuvěřitelné se opět stalo skutkem. Po neskutečných peripetiích spojených se zcizením naší
původní domény, ztrátou elánu, soudnosti a posledních zbytků spolehlivosti našeho
dlouholetého webmastera jsme tady konečně zpět. Zdraví Vás nový realizační tým,
nová doména, nový design, ale především vaše
„Stará dobrá Bačkora“ !!!